Čeká nás rozvolnění na poli STK?

V Poslanecké sněmovně v těchto dnech projednáváme novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zákon 56/2001 Sb.). Ta řeší mj. i metodiku regulace počtu stanic v České republice. Jen pro představu, v současnosti jich máme zhruba 370. I přesto, že zákon je v rozpracované fázi, se Ministerstvo dopravy snaží poměrně radikálně změnit prováděcí vyhlášku, která stanovuje způsob výpočtu kapacity. Je možné, že jejich počet by se mohl zvýšit až o trojnásobek. Mojí snahou je zvýšit počet stanic na území ČR a jejich službu tak přiblížit více lidem. Na druhou stranu jednoznačně odmítám „polský model“, kdy si stanici provozuje kdokoli, dochází ke korupci, stát nemá šanci zkontrolovat kvalitu prováděných kontrol a na silnice se tak dostávají nebezpečné vraky, ohrožující lidské životy.

Dnešní systém udělování licencí je nastaven velmi komplikovaně a nepřehledně. Nové licence přidělují krajské úřady, na základě složitých výpočtů, které berou v potaz nejen teoretická čísla, ale i politicky stanovené hodnoty, délky strávené doby na STK apod. Jsem přesvědčen, a lidé z oboru mi dávají za pravdu, že současný stav není vyhovující a je potřeba ho změnit.

Na posledním zasedání Hospodářského výboru jsem proto představil svůj pozměňovací návrh, který tuto situaci řeší. Jedná se o ambiciózní předělání současného mechanismu. Podle mnou navržené novinky by se závazné hodnoty odvíjely od reálného stavu, nikoliv od hypotetických čísel a hodnot.

Od 1.1. 2016 u nás pracujeme s tzv. „Centrálním informačním systémem“ a delší dobu také se známým Registrem vozidel. Jejich tvorba stála úředníky mnoho hodin práce, české občany „obrněné nervy“ a český rozpočet nemalé finanční prostředky. Máte ale taky pocit, že je dosud nevyužíváme naplno? Můj pozměňovací návrh to chce změnit.

V informačním systému vidíme aktuální počet registrovaných vozidel, potřebu technických prohlídek na území okresů atd. A možná vás to překvapí, ale dnes víme i to, jak dlouho skutečně strávila vozidla na technické kontrole, protože údaje o zahájení i k ukončení technické kontroly jsou on-line. Takže bez žádných debat, dnes jsme z těchto údajů zcela prokazatelně schopni stanovit relativně přesné číslo (ne)potřebnosti nových STK.

O co přesně tedy jde? Pokud v některých okresech, obvodu, nastane situace, že bude potřeba technických kontrol překročena o 80 % a bude tomu odpovídat i skutečný počet provedených kontrol (připomínám, že vozidlo nemusí absolvovat technickou kontrolu v místě své registrace.), bude moci být udělena nová licence v té dané lokalitě. Znamená to, že tento návrh operativně reaguje na stav v jednotlivých místech České republiky.

Z osobní zkušenosti vím, co obnáší taková „technická kontrola“. Mnoho lidí mi dá za pravdu, že v některých částech České republiky jsou stanice technické kontroly často přeplněné a taková „technická“ zabere klidně i celý den. Díky mému návrhu můžeme tomu všemu udělat přítrž. Kde je skutečně velká poptávka, může vzniknout nová stanice!

Další stránkou, kterou tento návrh řeší, je vypořádání se s nároky Evropské komise v souvislosti s měřením emisí. Ta podle směrnice z roku 2014 chce po České republice, aby se zabývala i sloučením kontrol a měření emisí. Můj návrh je revoluční v tom, že výstup z emisí by se nově stal součástí Centrálního informačního systému – byl by takzvaně „online“. V praxi by to znamenalo, že jakákoliv STK by mohla s tímto údajem dále pracovat a použít jej jako součást finálního výstupního protokolu. Zavedeme tak dvojkolejný systém – emise mohou, ale nemusí být součástí STK, všechny údaje se moderním způsobem propojí v databázi a my neohrozíme dosavadní investice podnikatelů, kteří emise provozují a nakoupili na to drahá zařízení.