čtvrtek, 16. srpen 2018

Podvýbor pro dopravu by se měl zasadit o rozvoj železniční dopravy v Česku

Není to tak dávno, co se v blízkosti ostravského železničního nádraží konal už tradiční železniční veletrh OSTRAVA RAILDAYS. Rozvoj české železnice rozhodně patří mezi hlavní priority mé práce v Poslanecké sněmovně. Letošní ročník byl pro mě ovšem výjimečný a náročný, protože jsem  během samotného veletrhu pomáhal i organizačně s paralelně probíhající konferencí na téma „Trvale udržitelná železniční doprava“.

Železniční veletrh v Ostravě už patří mezi tradiční akce, na které by neměl žádný "správný železničář" chybět. A ani já jsem letos nezapomněl a už po několikáté jsem se veletrhu zúčastnil, abych zde seznámil odbornou veřejnost nejen se stavem příprav vysokorychlostních spojení, ale i poskytl informace o pohledu zákonodárců a státu na jednotlivé problémy.

A když už píšu o pohledu zákonodárců, možná Vás bude zajímat, jaký je vlastně přístup mých kolegů k železnici. Budu upřímný. Není nás mnoho. Z celkového počtu 200 poslanců bych ty, kteří se oblasti železnice věnují opravdu detailně, spočítal na prstech jedné ruky. Ano, není to moc. Ale jsem i za těchto pár kolegů rád a cením si toho, že společně zasedáme v Podvýboru pro dopravu, kterému předsedám.

Už brzy nás čeká pořádně těžký kus práce. Společně s kolegy musíme totiž připravit velké legislativní změny. V platnost vstupuje například čtvrtý železniční balíček, nový Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře (UPDI) začíná aktivně řídit regulaci trhu a na stole budeme mít kompletní změnu zákona o dráhách.

Není žádné tajemství, že soukromí dopravci mají naprosto odlišné zájmy než národní dopravce České dráhy. Navíc nákladní dopravci, kteří jsou organizováni pod hlavičkou Sdružení železničních nákladních dopravců (ŽESNAD), zoufale volají po navýšení kapacity pro nákladní dopravu. Ta je totiž nízká a dopravci tak nemohou uspokojit poptávku po nákladní přepravě. A bohužel bude hůř.

Vinou emotivních politických rozhodnutí hrozí, že může dojít ke snížení celkové kapacity uzlu Brno a výhledově není dostatečně řešena ani kapacita uzlu Praha. Neřešených otázek jsou desítky a nerad musím přiznat, že tzv. „tah na branku“ některých odpovědných kolegů politiků je v této oblasti poněkud slabší.

Nejsem ale konfliktní člověk a vždy se snažím vnímat svět pozitivně, a proto rád nabízím železničářům pomocnou ruku při řešení těchto problémů. Vždyť česká železnice byla kdysi jednou z nejlepších na světě a společně máme šanci ji vrátit tam, kam patří. Velkou měrou tomu pomáhá i setkání odborníků na Železniční konferenci Pardubice, kterou pořádám už čtvrtým rokem.

Musím říct, že velkou příležitost pro železnici představuje Podvýbor pro dopravu. Právě zde se snažím vytvořit odbornou platformu, která bude moderovat diskuzi. Společně s ostatními kolegy poslanci rád přizvu k jednomu stolu zástupce Ministerstva dopravy, Sněmovny, soukromých dopravců, správce infrastruktury i odborné veřejnosti. Zkušeností, jak udělat železnici „trvale udržitelnou“, moderní a atraktivní máme v zahraničí dost. Velkou důvěru mám například u „Svazu cestujících ve veřejné dopravě“. Jeho předseda Miroslav Vyka mi dává hodně inspirativních nápadů a budu s ním spolupracovat mnohem více.

Stejně tak považuji za významného odborníka kolegu Oldřicha Sládka, který je ředitelem ŽESNADu a v neposlední řadě nového generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Jiřího Svobodu. Právě s těmito pány chci navázat mnohem intenzivnější spolupráci.

Výstupů z ostravského veletrhu je ale mnohem více. Namátkou zmíním technologické novinky, jako ekologické zatravnění, povrchy a protihlukové stěny firmy BRENS nebo supermoderní diagnostickou jízdní soupravu SŽDC. Ale o tom až někdy příště. Pokud máte nějaké nápady nebo návrhy, jak bychom mohli společně posunout českou železnici vpřed, budu rád, když mi napíšete Váš názor. :-)