úterý, 6. listopad 2018

Sněmovna schválila zrušení karenční doby, udělalo Česko krok zpět?

Karenční doba. Dvě slova, která vyvolávají velké emoce. V Poslanecké sněmovně jsme minulý týden ve třetím čtení schválili návrh z pera našeho koaličního partnera ČSSD, který karenční dobu ruší. Návrh nyní míří do Senátu, který má ze zákona 30 dnů na vyjádření. V případě schválení novely dojde ke zrušení karenční doby od července příštího roku. Spousta z Vás se ale ptá, neděláme tak trochu krok zpátky?

Karenční dobu zavedla vláda Mirka Topolánka v roce 2007. Zjednodušeně lze říct, že se jedná o nástroj, který má předcházet zaměstnancům zneužívat krátkodobou pracovní neschopnost a to  tak, že zaměstnanci za první tři dny nemoci nedostávají žádnou náhradu za ušlou mzdu. Je potřeba férově říct, že v důsledku karenční doby skutečně poklesla krátkodobá pracovní neschopnost zaměstnanců, což potvrzují i statistiky za posledních 10 let.

Možná se ale teď ptáte, proč tedy karenční dobu chceme zrušit a jak jsem vlastně hlasoval. Nebudu Vás dlouze napínat. Přiznám se, že i když jsem návrhem vnitřně nesouhlasím, tak jsem ho nakonec podpořil. Zrušení karenční doby je totiž velkou prioritou pro našeho koaličního partnera ČSSD a je součástí koaliční smlouvy, kterou jsem podepsal i já a jsem toho názoru, že slovo se má držet.

Myslím si, že samotná myšlenka tohoto návrhu není špatná a souhlasím, že zejména lidem s nízkým příjmem může tento výpadek způsobit problémy. Od léta tak říkám, že jsem ochoten věc podpořit, ale za jedné podmínky. Musí se změnit parametry. K dnešku mám informaci o tom, že související projekt e-neschopenka (nástroj k zamezení zneužívání nemocenské) je připraven pro první čtení. To je pro mě osobně důležitá záruka. K e-neschopenkám připravuji článek, ve kterém Vás budu konkrétněji informovat.

Co to tedy vlastně bude zrušení karenční doby znamenat pro českou ekonomiku? Férově je potřeba říct, že důsledek má dvě roviny. Pro zaměstnavatele to může znamenat problém. V Česku máme dlouhodobě rekordně nízkou nezaměstnanost a firmy prakticky nemají možnost přijmout nové zaměstnance. Výpadek tak budou muset odpracovat ostatní zaměstnanci, navíc se jedná o dodatečné náklady pro firmy, čímž nepřímo snižujeme jejich konkurenceschopnost. Zaměstnancům se naopak uleví. Zaměstnanci už tak nebudou muset přemýšlet, zda si mohou skutečně dovolit krátkodobou pracovní neschopnost a jednoduše využijí této možnosti.

Čas nám ukáže, zda jsme udělali krok správným směrem. Tvrdím, že pokud se Česku podaří nastartovat projekt e-neschopenek v dohledné době ho zprovoznit, který by měl zabránit zneužívání pracovní neschopnosti, nemusí být zrušení karenční doby velkým problémem. Ti, kteří  skutečně potřebují ze zdravotních důvodů využít krátkodobou pracovní neschopnost, tak budou moci učinit a ti, kteří chtějí pouze zneužít štědře nastavený sociální systém, budou mít smůlu.