Prázdninový speciál: Jaký je současný stav v přípravách vysokorychlostních tratí v ČR?

Ptáte se, v jakém stavu je příprava vysokorychlostní železnice v ČR? K dnešku můžeme směle říct, že jsme konečně “odbrzdili vagón“, ale plnou rychlostí ještě rozhodně nejedeme. Za poslední rok se práce na tzv. rychlých spojení opravdu viditelně pohnuly. Od vzletných slov na konferencích jsme se posunuli ke konkrétní přípravě. Pojďme se na to podívat

V tomto období se již reálně projektuje a to hned na dvou klíčových úsecích. Jedná se o trať Praha – Drážďany a o páteřní spojení Praha – Brno. Pokud jsem použil obrat „reálné projektování“ měl jsem na mysli tvorbu studií proveditelnosti. V prvním případě zakázku vyhrálo sdružení kolem firmy CEDOP, v tom druhém SUDOP.

U CEDOPu jsem osobně moc zvědav na kvalitu a profesionalitu. Na jednu stranu zní skvěle, že je ve sdružení se zahraničními odborníky z Francie, na druhou stranu se ale jedná o velmi rozsáhlý projekt, který nelze udělat kvalitně v malém týmu lidí. Podobně napjatě budu očekávat výstupy SUDOPu. Všichni víme, že se jedná o největší projekční kancelář v ČR, velikost a robustnost však někdy může být na škodu. Zvlášť, když potřebujeme moderní, neotřelý a progresivní přístup. Spousta práce je však před námi.

Společně s krajskými samosprávami musíme postupně pracovat na ochraně územních rezerv a s partnery ze zahraničí koordinovat trasování i budoucí provoz rychlých spojení. Jako poslanec z Pardubického kraje jednoznačně podporuji trasování přes východní Čechy než přes Liberecký kraj, o kterém jsem psal ZDE.

Pokud se totiž rozhodneme pro tuto variantu, nová trať obslouží nejen Hradec Králové, ale i Pardubice. Jedná se o rozlohu původního východočeského kraje a je to oblast nejen s vysokou koncetrací obyvatel, ale i se silným ekonomickým potenciálem

Vazby mezi těmito dvěma městy výrazně působí na okolí a velkou měrou ovlivňují konkurenceschopnost celého regionu. Jedná o aglomeraci s přibližně 330 tisíci obyvateli. S přihlédnutím k této skutečnosti je vedení trasy vysokorychlostních vlaků přes východní Čechy jediným možným řešením a zároveň správným směrem, kterým bychom se měli nadále ubírat.

Možná Vás zajímá, který okamžik byl z pohledu příprav zlomový. Tento termín by si měli zapamatovat všichni podporovatelé rychlých spojení v ČR. Bylo to 2. března 2017. Právě v tento den přijala Poslanecká sněmovna naprosto průlomové usnesení k výstavbě rychlých spojení, které jsem inicioval a společně s opozičními kolegy na Hospodářském výboru PSP ČR prosadil. Na tomto případu je vidět, že dobrá dopravní řešení mohou mít podporu napříč politickým spektrem.

Ve zmiňovaném usnesení jsme před rokem zavázali vládu k celé řadě důležitých kroků. Vláda potom na uvedené usnesení reagovala pozitivně a jednotlivé kroky se staly skutečností. Lidé, kteří dlouhodobě sledují vývoj v oblasti českých vysokorychlostních tratí, museli být v loňském roce skutečně mile překvapeni.

Dosud totiž nebylo zvykem, že by se sliby skutečně plnily. Právě tuhle zaběhlou praxi se nám podařilo změnit. Minulý rok Ministerstvo dopravy uzavřelo smlouvu s odborníkem na vysokorychlostní železnice, kterého jsem do ČR společně s dalšími odborníky přivedl. Jedná se o profesora Andrew McNaughtona, který byl technickým ředitelem britského projektu Highspeed 2 a také strategickým poradcem britské a australské vlády.

V reakci na zmiňované usnesení vznikl na SŽDC přípravný tým, který se věnuje pouze rychlým spojením. V současnosti novelizujeme patřičné zákony a chceme, aby byl co nejdříve zpracován strategický materiál, který popíše základní trasování rychlých spojení, včetně úvahy o způsobu provozování. Když se dnes ohlédnu, tak téměř všechny úkoly předešlé Sněmovny vláda splnila a příprava opravdu reálně probíhá. To je velký úspěch.

Každý dopravní odborník ví, jak složitý projekt jsou rychlá spojení a se současnou legislativou bude téměř nemožné je zrealizovat. Z tohoto pohledu jsem rád, že současná Poslanecká sněmovna navazuje na práci té předchozí. Na začátku letošního roku jsem oslovil skupinu poslanců, kteří se zajímají o dopravu obecně. Povedlo se nám dát dohromady zástupce všech devíti poslaneckých klubů a předložili jsme poslanecký návrh novely klíčového zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Po pěti měsících mravenčí práce můžu dnes oznámit, že se nám povedlo udržet shodu všech poslaneckých klubů. Novela zákona jsme koncem června schválili ve III. čtení v Poslanecké sněmovně a v půli července ji schválil Senát. Díky podpisu prezidenta Miloše Zemana novela úspěšně prošla legislativním procesem a je již uveřejněna ve Sbírce zákonů.

Novela může výrazně urychlit proces příprav. Nemluvíme zde ale o měsících, ale skutečně o rocích. Podle odhadu odborníků z ŘSD a SŽDC totiž novela může zkrátit proces přípravy staveb o tři až pět let. Věřme, že začne opravdu fungovat a že podobnou podporu vyjednáme ve Sněmovně třeba i pro rekodifikaci Stavebního zákona.