Veřejné zakázky se v Česku prvně zadávají podle metody Best value
Vyšší kvalita nabídek a dodavatelských týmů, lepší úroveň poskytovaných služeb a inovativní řešení, která mohou v reálu uspořit veřejné finance. To jsou některé z předností, které může České republice přinést zadávání a hodnocení veřejných zakázek podle metody Best value.
V pondělí (19. listopadu) jsem se vystoupil na konferenci Zadávání zakázek podle nejlepšího poměru ceny a ceny metodou Best value, kterou pořádala Asociace pro rozvoj infrastruktury. Metoda je ve své původní podobě v Česku prvně využita při zadání zakázky na zpracování Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati na trase (Brno) – Přerov – Ostrava.
Trendem posledních let je zadávání veřejných zakázek pomocí metody tzv. Best value. Tato metoda je úspěšně využívána v mnoha evropských státech. Například Nizozemsko, lídr v této oblasti, si díky využití metody Best value pochvaluje přilákání řady zkušených dodavatelů, kteří by z pohledu kritéria zohledňujícího pouze nejnižší nabídkovou cenu dříve neměli šanci. V konečném důsledku dochází k výběru kvalitních dodavatelů, díky čemuž se příprava projektů urychlila a také se snížily vícepráce. Jako pilotní projekt, kde tuto metodu využijeme, jsme vybrali zakázku na zpracování Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati (Brno) – Přerov – Ostrava, kterou Správa železniční dopravní cesty vyhlásila 9. listopadu 2018.
Země západní Evropy v porovnání s Českou nebo Slovenskou republiku nezadávají veřejné zakázky na nejnižší cenu v tak velké míře jako je tomu právě u nás. Jako místopředseda Hospodářského výboru PS PČR vnímám problematiku zadávání veřejných zakázek velmi intenzivně. Osobně tvrdím, že nejlepší cena se bohužel automaticky nerovná nejlepší kvalitě. Přesto se v České republice často hledí hlavně na výši cen a provedení je až druhořadné.
Podle mého názoru soutěže pouze s jedním hodnotícím kritériem nejnižší nabídkové ceny nejsou vždy efektivní. Často sice v této souvislosti slýcháme argument v podobě úspory peněz, bohužel tomu tak ale mnohdy bývá na úkor kvality odvedené práce. Klasickým příkladem jsou nabídky cen stavebních prací, které bývají velmi často silně podhodnocené, ale nakonec se velmi prodraží z hlediska nevyhnutelných víceprací. Věřím, že právě metoda Best value je způsob, jak těmto dodatečným nákladům můžeme zabránit.
V metodě Best value je váha cenové nabídky kolem 30 procent. Kvalitativní hodnocení je zaměřeno na úroveň expertízy, rizika a přidané hodnoty. Nedílnou součástí je také pohovor s klíčovými členy týmu, který může mít váhu mezi 20–30 procent, stejně jako cena. Tato metoda dává veřejným zadavatelům příležitost vybrat si uchazeče, pokud zcela zjevně kvalitativně převýší ostatní, a uchazečům zase umožňuje předvést, co umí. Pokud toho ani jedna strana nevyužije, nic jiného nám nepomůže, zůstaneme tam, kde jste teď, tedy u nejnižší ceny. A to bude škoda.
Důležitou součástí metody Best value je i možnost využití tzv. předběžné tržní konzultace, kdy si mohou zadavatelé a potenciální dodavatelé transparentně vyjasnit jednotlivé část veřejné zakázky. Předběžné tržní konzultace předcházely i zadání zakázky na zpracování studie proveditelnosti VRT v úseku (Brno) – Přerov – Ostrava.
Důvodem, který SŽDC vedl k zadání veřejné zakázky na zpracování studie proveditelnosti VRT v úseku (Brno) – Přerov – Ostrava metodou Best value, byl tlak na co nejnižší cenu. Zároveň je důležité dát prostor potencionálním zhotovitelům k představení jejich odborných znalostí a dovedností. Věříme, že metoda Best value může vést k efektivnější a kvalitnější přípravě a následné realizaci vysokorychlostních tratí v České republice.