Alkohol nepatří nejen za volant, ale ani za řídítka
Teploměry se snad zbláznily. Na to, že podle astronomického kalendáře máme pořád jaro, krásné slunečné počastí a teploty tomu příliš nenasvědčují. Myslím, že letos přišlo rovnou léto. Ke krásnému počasí jednoznačně patří i výlety. Každý, kdo může, vezme kolo a vyrazí někam ať už za přírodou nebo památkami. Při takovémto celodenním sportování „vyschne v krku“ a tak se po cestě spousta z nás zastaví na „jedno“ točené. Léto je prostě tady a s ním se opět vrací vleklá debata – měla by být prolomená nulová tolerance alkoholu pro cyklisty?
Češi jsou národem milující pivo a víno. V naší zemi s rozvinutou pivní i vinařskou tradicí to snad ani jinak nejde. Ruku na srdce. Kdo z nás někdy vyrazil na kole kochat se krásnou krajinou a přitom se nezastavil třeba na zmiňované pivo. Není to tak dávno, kdy senátoři navrhovali zrušit nulovou toleranci alkoholu pro cyklisty a legalizovat mírné množství alkoholu. Pro zamítnutí návrhu ale hlasovala jen necelá třetina přítomných senátorů.
Česko rozhodně není jediným státem, kde není dovoleno usednout za „řídítka“ s alkoholem v krvi. Nulová tolerance je pak kromě Česka uplatňována i v dalších evropských zemích například na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Estonsku a budeme-li je počítat do Evropy, i na Ukrajině a v Rusku. Na druhou stranu je férové dodat, že například naši němečtí, polští nebo rakouští sousedé tolerují mírné množství alkoholu. Nicméně vzhledem ke stále narůstajícímu počtu nehod zaviněných v Česku pod vlivem alkoholu se to zdá být logický krok.
Já osobně tvrdím, že alkohol nepatří nejen za volat, ale ani za řídítka. Je potřeba si uvědomit, že cyklisté jsou naprosto rovným účastníkem silničního provozu jako řidiči. Navíc statistiky jasně ukazují, že počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu neklesá, ale naopak – každý rok se zvyšují.
Myslím si, že tohle je dost podstatný ukazatel a zároveň i argument, proč bychom neměli otevírat „Pandořinu skříňku“ a zahrávat si s ní. Přeci jenom z praxe jsme zvyklí, že pokud uděláme výjimku v jedné oblasti, automaticky začne být vyvíjen tlak i z dalších skupin, které budou rovněž chtít prolomit nulovou toleranci. Jako zákonodárce vím, o čem mluvím, protože za pět let, co jsem v politice, jsem zažil už ledacos.
Jsem sportovec tělem i duší a rád jezdím s rodinou na kolech. A přiznám se, taky si sem tam dám jedno malé pivo na cestu. Ale všeho s mírou, nic se nemá přehánět. Navíc v české legislativě je vlastně už teď nepřímo „malé pivo“ tolerováno, ovšem do hladiny 0,24 promile. Říká se tomu neprůkazná hladina, malé množství alkoholu totiž může mít v těle i abstinent.
Naštěstí to nemusí být problém. Policisté i úřady si to nechali odborníky na toxikologii vysvětlit a při minimálních naměřených množstvích alkoholu bývají tolerantní. Proto tvrdím, že bychom neměli prolamovat nulovou toleranci. Napište mi ale, jak se na to díváte vy. Třeba na to máte jiný názor a přesvědčíte mě, že se mýlím.