Česko následuje světové trendy, poslanci schválili změny v zadávání veřejných zakázek
Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) se svým významem a ekonomickým dopadem bezpochyby řadí mezi nejdůležitější zákony České republiky. Z tohoto pohledu je tak trochu překvapující, že Poslaneckou sněmovnou prošla ve III. čtení tzv. „odpadového balíčku MŽP“ bez výraznějšího povšimnutí ze strany médií i drobná, ale zásadní změna právě tohoto soutěžního práva. V rámci výše uvedené legislativní změny totiž sněmovna projednala i tzv. změnový zákon a v něm obsažený zásah do ZZVZ, který na Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny prosadil jeho místopředseda, poslanec Hnutí ANO Martin Kolovratník. Poslanecká novela ZZVZ obsahuje klíčové změny, které jsou skutečně revoluční pro další vývoj v oblasti zadávání veřejných zakázek. Jedná se o zavedení tří nových kritérií, která přinesou změnu v přístupu k veřejným zakázkám.
Poslanecká sněmovna tímto krokem vysílá do veřejného prostoru jasný signál, že hodlá klást důraz na trvale udržitelný rozvoj, inovace a na sociální oblast. Přijetím novely se ČR zařazuje po bok států jako jsou Velká Británie nebo Švédsko, které nám mohou být v těchto otázkách ohromnou inspirací. Pojďme se na modernizaci veřejných zakázek z dílny Martina Kolovratníka podívat podrobněji.
Na absenci zadávat zakázky podle sociálně odpovědného kritéria narážíme na každém kroku. Veřejní zadavatelé (především obce a kraje) ve většině případů stále soutěží pouze na cenu a nemají šanci legálně a transparentně oslovit místní dodavatele, kteří dávají práci občanům daného města a kteří zaměstnávají také zdravotně hendikepované spoluobčany nebo spolupracují s místními sociálními firmami. Tento problém je vyřešen prvním kriétiem – zadavatel může při hodnocení nabídky pracovat s kritériem, jestli kupříkladu vzniknou nové pracovní příležitosti, budou podpořeni malí a střední podnikatelé nebo dodavatelé zaměstnávající hendikepované pracovníky.
Dalším velkým tématem při zadávání veřejných zakázek je otázka životního prostředí. Proto je dobrou zprávou, že poslanci prosadili kritérium, které se věnuje dopadům veřejných zakázek právě na životní prostředí. Novinku lze ilustračně uvést na příkladu, kdy se do veřejné soutěže přihlásí dva subjekty s totožnou nabídkou, avšak pokud jeden z nich bude místní a druhý například z druhého konce republiky, lze upřednostnit lokální firmu. Zohlední se totiž tzv. „uhlíková stopa“ dodavatele. Jedná se o průlomový moment, který z pohledu celkového objemu veřejných zakázek může mít výrazně pozitivní dopad naši přírodu a na podporu lokální ekonomiky.
Poslední novinkou, o které zákon hovoří, je zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací. Hlavním záměrem tohoto kritéria je dát prostor novým a inovativním řešením, která například nově přichází na trh a nejsou zatím běžně dostupná. Tím můžeme v oblasti veřejných zakázek zvednout kvalitu a efektivitu poskytovaných produktů či služeb za současného snížení nákladů životního cyklu.
Co říci na závěr? Odpovědným veřejným zadáváním tedy můžeme získat vedle samotného poptávaného zboží či služby také značnou přidanou hodnotu, tzv. „best value“. Tím lze dosáhnout podpory místní zaměstnanosti a malých a středních podnikatelů, ale i dlouhodobých úspor veřejných financí výběrem nejefektivnějšího řešení. Není bez zajímavosti, že úspěšný autor tohoto revolučního návrhu, poslanec Martin Kolovratník, letos kandiduje na hejtmana Pardubického kraje. Pokud tedy zmíněnou novelu Zákona o zadávání veřejných zakázek posvětí Senát a prezident, je docela možné, že si připravil velmi silný a moderní nástroj pro vlastní práci v Pardubickém kraji při jeho zadávání veškerých veřejných zakázek. Na to, jak se návrh osvědčí v praxi, si počkáme několik měsíců a zatím vše nasvědčuje tomu, že to bude cesta úspěšná.
