Pardubické letiště stojí před další těžkou výzvou, zvládne ji?
Letecké odvětví v současné době prochází zkouškou. Globální pandemie koronaviru zasáhla celý svět a jednotlivé státy byly postupně nuceny omezit nebo dokonce zcela zakázat cestování. Letecké společnosti a letiště se tak prakticky ze dne na den ocitly v obrovských potížích. Oproti normálnímu stavu nemají téměř žádné vytížení a ekonomické ztráty se proto prohlubují. Situace dopadá i na naše pardubické letiště, které stojí před další těžkou výzvou, zvládne ji?
Není asi nikdo, kdo by neznal pořekadlo o smůle lepící se na paty. Když se ohlédnu za vývojem událostí na našem letišti v posledních letech, pak tohle pořekadlo začíná náramně pasovat. Pro pořádek si pojďme vše rychle zrekapitulovat. Významný úbytek ruské klientely a rušení pravidelných linek, odstavená letadla Boeing 737 MAX nebo nově úplné zastavení leteckého průmyslu. To je stručný výčet událostí, se kterými se naše letiště muselo v nedávné době potýkat a vyrovnat se s nimi.
Dovolím si tvrdit, že souhrn takovýchto událostí ovlivní negativně hospodaření jakékoliv společnosti. Pardubické letiště ale není soukromou firmou a jeho provoz je financován z rozpočtu Pardubického kraje a statutárního města Pardubice, kteří jsou vlastníky společnosti East Bohemian Airport, a.s. Z tohoto důvodu považuji za nesmírně důležité, abychom věděli o nakládání s finančními prostředky a znali plán managementu letiště v čele s ředitelkou Hanou Šmejkalovou, jakými kroky chce zabránit prohlubování ztrát. Na nedávném jednání pardubického zastupitelstva jsem proto navrhl usnesení, pro které hlasovali kolegové zastupitelé napříč politickým spektrem. Jsem přesvědčený o tom, že veřejnost má právo znát klíčová fakta, o která bych se v tomto článku rád s Vámi podělil.
Vedení pardubického letiště nás požádalo, abychom odsouhlasili převod finančních prostředků ve výši 14,4 milionů korun z investic na provoz, aby společnost „přežila“ do půlky letošního roku. Tomuto kroku vedení rozumím a myslím, že zastupitelstvo ho správně podpořilo. Nicméně tento krok není a ani nemůže být řešením této složité situace. Město a kraj nemohou donekonečna financovat provoz letiště. Je proto nutné, aby management podnikl takové kroky, kterými zajistí provozní soběstačnost společnosti.
Zajímá mě:
- Jaké jsou vedeny konkrétní obchodní aktivity v osobní dopravě?
- Jak a s kým konkrétně jedná vedení v cargo dopravě?
- Ověřovalo vedení možnosti výhodných úvěrů (například od Evropské investiční banky nebo Národního rozvojového fondu)?
Netajím se tím, že pardubické letiště jsem vždy podporoval a mohu Vás ubezpečit, že za něj budu bojovat i nadále. Výborné dopravní napojení na ostatní dopravní módy a poloha v srdci Česka a potažmo Evropy jsou skvělým předpokladem pro nejúspěšnější regionální letiště v ČR. Štěstí přeje připraveným a musíme mu proto jít naproti a být důslední. Věřím, že management se snaží, ale vím, že může přidat.
V současnosti stojíme před velkou výzvou. Vím, že nad mnoha společnostmi z celého světa se vznáší hrozba bankrotu. Většina letadel stojí pevně na zemi a skoro nikam se nelétá. Přesto věřím, že se letecký průmysl brzy vzpamatuje a "postaví opět na nohy". Dokonce si myslím, že bychom mohli brzy cestovat výhodněji, než jsme byli dosud zvyklí. Dá se očekávat, že zkrachují desítky nebo možná i stovky aerolinek. Z tohoto důvodu se uvolní mnoho letadel, které propadnou leasingovým společnostem. Ty je nebudou schopné udat a cena letadel se propadne. Současně klesne i cena pilotů a letušek. Pokud tuto skutečnost zkombinujeme s příznivou cenou ropy, tak ve střednědobém horizontu vznikne spousta nových aerolinek, které budou nabízet levné cestování nejenom po Evropě.