Uvědomuje si ministryně obrany nebezpečné dopady svých ukvapených závěrů?
V polovině listopadu došlo k mimořádně nešťastné události, kdy po zásahu vybuchly rakety na území Polské republiky. V této souvislosti se ministryně obrany Jana Černochová ve 21:15 vyjádřila na svém Twitterovém profilu, že se jednalo o „prokázaný dopad ruských raket“, a to navzdory tomu, že v uvedeném čase bylo dostupné naprosté minimum informací a taktéž se v daném čase konalo jednání polské bezpečnostní rady, které teprve mělo zodpovědět více informací o tomto incidentu a navrhnout další případná bezpečnostní opatření našich spojenců v NATO.
Podle posledních informací se ovšem zdá, že se jednalo o raketu ukrajinské protivzdušné obrany. Jistě dobře víte, že v případě prokázání zásahu ruskou raketou lze tento akt považovat za napadení členského státu NATO, které by vyvolalo celou řadu dalších konsekvencí. V takovémto případě lze také uvažovat o aktivaci článku 5. V jiném případě by však v úvahu připadala aktivace „mírnějšího“ článku 4. Rozdíl je přitom zcela zásadní – jak z pohledu společného postupu NATO, tak i z pohledu dopadu těchto kroků na mezinárodní bezpečnostní systém.
Konstatování ministryně obrany, nezaložené na ověřených faktech, znejistilo značnou část české společnosti. Až teprve následujícího dne 16. listopadu musel premiér Petr Fiala po jednání vlády prohlášení zmírňovat, uvést na pravou míru a uklidnit občany, že nehrozí bezprostřední vojenský střet mezi NATO a Ruskou federací.
Osobně by mě zajímalo, zda ministryně Černochová zpětně považuje své vyjádření za unáhlené. A pokud ne, jak tedy zdůvodní rozpor mezi uvážlivými prohlášeními vrcholných představitelů NATO a EU s těmi jejími? Je potřeba si uvědomit, že žijeme ve velmi vypjaté době a takováto vyjádření mohou být vnímána jako eskalace konfliktu ze strany NATO. Obdobných vyjádření s unáhlenými závěry bylo ze strany českých vrcholných politiků více. Ocenil bych proto, aby se v budoucnu vyjadřovali na základě zjištěných informací, nikoli na základě svých pocitů a dojmů.