V letošním roce budeme stavět téměř 220 kilometrů dálnic a silnic I. třídy
Hospodářské noviny nedávno publikovaly článek „Babišovo ANO Česku nové dálnice stále dluží. Bagry prý zrychlí až letos před volbami“ redaktora Martina Bibena. V textu se objevují nepřesné a mylné informace, které působí dojmem, že v Česku vznikají nové dálnice a silnice jen velmi pomalým tempem. Taková interpretace je ovšem zavádějící. A protože mám rád jasná fakta a nevyvratitelné argumenty, rozhodl jsem se sepsat tento krátký článek, ve kterém uvádím informace na pravou míru.
V České republice se v současnosti staví 218,2 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Tuto informaci lze velmi jednoduše dohledat a ověřit na webových stránkách Ředitelství silnic a dálnic. Pokud se na aktuálně rozestavěné stavby chcete podívat podrobněji, naleznete je ZDE.
Zároveň si myslím, že není od věci přiložit odkaz na soupis staveb, které budou dokončeny v letošním roce. Tabulku s mapou naleznete ZDE. Celkem se jedná o 124,1 kilometrů nových dálnic (včetně modernizovaných úseků D1) a silnic I. třídy.
Na základě těchto údajů tak není pochyb o tom, že v Česku se nejenom staví nové dálnice a silnice, ale naopak – i tempo výstavby nabírá v posledních letech na obrátkách a na objemu.
V programovém prohlášení naší vlády jsme se zavázali, že do roku 2021 vybudujeme 210 kilometrů nových dálnic, včetně modernizace D1. Sliby se mají plnit a jsem proto rád, že své slovo (téměř) dodržíme.
Pokud sečteme výstavbu v letech 2018 až 2020 s výhledem roku 2021, vychází nám dohromady 206 kilometrů nových dálnic (včetně 100 kilometrů nově postavené D1). K absolutnímu dodržení našeho slibu nám chybí pouhé čtyři kilometry. Vzhledem k současným okolnostem, a až do nedávna komplikované legislativě, to považuji za zanedbatelné číslo a „přijatelnou daň“.
V článku Martina Bibena mě však nemile překvapila i taková skutečnost, jako jsou elementární počty. Autor ve svém článku nesprávně odečítá od zahájených úseků úseky dokončené. Znamenalo by to, že pokud bychom v tomto volebním období zahájili stavbu 200 kilometrů a současně 200 kilometrů zprovoznili, podle této metody jsme vlastně nezahájili vůbec nic, což je samozřejmě nesmysl.
Věřím, že autor se těchto chyb nedopustil záměrně a po důkladném přečtení svůj původní článek opraví a uvede na pravou míru. Zároveň však chci pokorně dodat, že si jsem vědom toho, že zde stále existuje prostor pro zrychlení výstavby dopravních staveb. Jsem však optimistou a věřím, že novela „liniového zákona“ významným způsobem zkrátí délku příprav, díky čemuž začneme stavět rychleji.
Urychlení pomůže tzv. „polská metoda“ vyvlastnění pozemků. Jde o to, že stavba může začít okamžitě po získání územního/stavebního povolení a není třeba čekat na dovypořádání všech výkupů. Proto předpokládáme, že u významných staveb by toto mělo zkrátit dobu jejich přípravy o více než třetinu současné doby (viz schéma níže). Jedná se o naprosto průlomovou změnu zákona. Zákon vstoupil v účinnost nyní od 1.1. 2021, jeho první efekty proto poznáme u významných staveb už během letošního roku.
Co dodat závěrem? Vláda toto pondělí schválila pilotní úsek D4 pro výstavbu formou PPP. I toto je moment, který (pokud bude úspěšný) pomůže v dlouhodobém horizontu k celkovému zrychlení výstavby dopravní infrastruktury.
Lze předpokládat, že vedle „standardní“ výstavby přes organizaci ŘSD by takto paralelně mohly být stavěny některé další dálnice (po D4 se jako vhodná jeví klíčová D35) a tím by se celkové tempo rychlosti výstavby mělo v dalších letech zvýšit.
SCHÉMA "POLSKÉ METODY"
