Ve Švýcarsku dokončili nejdelší tunel na světě, měří 57 kilometrů a stavba trvala 17 let
Ve Švýcarsku byl slavnostně otevřen nejdelší tunel na světě. Gotthardský železniční tunel, který vede pod Alpami, zrychlí nejenom cestování mezi švýcarským Curychem a italským Milánem, ale zkrátí a zlevní především železniční dopravu. Výstavba tunelu trvala 17 let a v některých úsecích vede dokonce až 2,3 kilometrů pod skalním masivem. Po samotném otevření se předpokládá, že vlaky budou jezdit rychlostí až 250 km/h.
Probíhající výstavbu Gotthardského železničního tunelu jsem viděl na vlastní oči v roce 2014, kdy nás provedli kolegové ze švýcarských národních drah - SBB. Osobně mě velmi zaujal jejich přístup k přírodě. Například odpadní vodu před návratem do venkovního ekosystému ochlazovali nebo horninu, kterou vyrubali, použili zpětně do stavby.
Tímto způsobem byla vybudována značná část vnitřní tunelové ostění. Teprve až poté, co se nedal použít vytěžený materiál jinak, odvezli zbytky materiálu k Luzernském jezeru. Díky tomu zde vyrostly hezké rekreační ostrovy, přímo u jezera. Osobně se mi tento způsob velmi libí. Místo toho, aby vznikla nevzhledá nahromaděná kupa kamení a zeminy, přirozeně vznikl další projekt, který je přínosný pro obyvatele.
Předpokládá se, že tunel bude uveden do plného provozu v prosinci letošního roku. Švýcaři totiž budou provádět celou řadu testovacích jízd. O stavbě tunelu rozhodli obyvatelé v roce 1992 v referendu společně s velkým balíkem dalších dopravních staveb. Navíc zde přímo rozhodli i o ceně, kterou nesmí překročit a o způsobu financování. Celkově se počítá s náklady okolo 300 miliard korun.
Ačkoliv se jedná skutečně o finančně náročný projekt, stavbařům se povedlo cenu dodržet. Přitom finanční rozpočet byl stanoven už v roce 1998 a zohledňoval tehdejší ceny. Rozpočet tak byl navyšován pouze o inflaci. Většina finančních prostředků pochází z daně na silniční nákladní dopravu. Švýcarsko tímto posiluje železniční dopravu, navíc chrání životní prostředí.
Od nového železničního spojení si ekologové slibují, že dojde k poklesu nákladní dopravy až o 1,2 milionu nákladních aut, které by za jiných okolností přepravovali svůj náklad právě po alpských silnicích. Pro Česko by měly být podobné stavby skvělou inspirací. Hlavními tunely by měly jezdit rychlovlaky a po staré trati nadále osobáky a nákladní vlaky. Zahuštění sítě tedy dává smysl, protože zatraktivňuje železniční dopravu oproti silniční. To je dobře a je to cesta, kterou bychom měli jít i my.