Změny na české železnici. K lepšímu, nebo k horšímu?
Během vrcholící okurkové sezóny proběhlo v médiích několik zpráv o „změnách na české železnici“. Nejdříve TV NOVA informovala o jakési válce mezi Správou železnic a jednotlivými dopravci. Následně přidala ČT reportáž o problémech s výlukami a o potřebě jiného způsobu jejich plánování. Jak už to ve světě českých médií bývá zvykem, ani jedna zpráva není úplně přesná, některá fakta jsou zkreslená a jiná se do novinářské zkratky nevešla. Z pozice místopředsedy Správní rady Správy železnic si proto dovoluji nabídnout zhodnocení situace a svůj pohled na věc.
Vládní koalice zpomaluje tempo investiční výstavby!
Absolutně nejvyšší prioritou při rozvoji naší železnice je logicky dostatek financí na udržení základní provozuschopnosti sítě (která je mimochodem nejhustší v celé EU) dále na investice, nové technologie a nové trasy, včetně VRT. A tady je jádro problému, které ani v jedné z reportáží nezaznělo. Ještě do roku 2014 se investoři v dopravě (primárně Správa železnic, ŘSD a ŘVC) potýkali s ohromnými problémy jak na straně projektů, tak na straně financí. Za vlády ODS a TOP09 s účastí Věcí veřejných došlo k faktickému zastavení stavební přípravy. Neběžely povolovací procesy, nebyl dostatek financí, resort přešlapoval na místě.
Od roku 2014 se české vládě (s účastí ANO a ČSSD) postupně dařilo celkový rozpočet resortu dopravy zvyšovat. Za rekordní můžeme považovat rok 2021 s ministrem Karlem Havlíčkem, kdy byla celková alokace SFDI (Státního fondu dopravní infrastruktury) ve výši 127,6 MLD Kč. Stejně tak se v předchozích dvou volebních obdobích povedlo vyjednat a schválit tolik potřebné změny zákonů – připomeňme liniový zákon 416/2009 nebo průlomová zlepšení ochranného pásma v zákonu o dráhách 266/1994. Díky tomuto tahu na branku jsme na české železniční síti svědky mnoha rekordů. V jednom momentu běží tolik potřebné modernizace hlavních koridorů (první a čtvrtý), hlavních uzlů i zvyšování bezpečnosti stovek železničních přejezdů.
S vysokým tempem počítala v loňském roce vláda Hnutí ANO i nadále. Bez ohledu na výsledek voleb navrhnula další rekord v rozpočtu SFDI a to ve výši 130,6 MLD Kč.
Nástup nové koaliční vlády však znamená obrat k horšímu. Původní návrh rozpočtu dopravy byl snížen o tři miliardy, další peníze vláda sebrala ze zůstatků na účtech a celkově se tak dostala na téměř desetinové škrty celého resortu dopravy. Pro Správu železnic to znamená dramatické škrty. Jen v tuto chvíli chybí na základní provozuschopnost (udržení sítě v bezpečném sjízdném stavu za rozumné rychlosti) 7 MLD Kč! Na podpis marně čeká řada připravených vysoutěžených projektů bezpečnosti (jako například zabezpečovací zařízení v Kostelci u Heřmanova Městce). Plíživě se odkládají i velké investice, jen zde bude letos chybět dalších cca 8 MLD Kč. A dramatický propad pokračuje. Považte, že v celkovém návrhu státního rozpočtu je v tuto chvíli pro SFDI zatím navrženo pouze 100 MLD Kč. Přitom reálná potřeba pro zachování vysokého tempa investic je minimálně 145 MLD Kč. Jestli si toto ministři dopravy a financí uvědomí nebo ne, to je v tuto chvíli záhadou. Přitom jsou oba členy jedné vládní strany ODS.
Hrozí válka na železnici?
Samozřejmě, že ne! TV NOVA jen vymyslela lákavý titulek. Jak jsem uvedl výše - na síti je zkrátka plno, vlaky v místech stavby jezdí po jedné koleji a jakákoli nečekaná závada může dočasně způsobit velká zpoždění. Přesně to se stalo začátkem srpna v Brandýse nad Orlicí. Na hlavním koridoru, který má největší intenzitu provozu v celé Evropě. Taková omezení jsou ale vždy dočasná a kvůli modernizaci či stavbě. Téma, které nyní řešíme, je informovanost vás, cestujících. Souhlasím s tím, že komunikace mezi správcem infrastruktury a jednotlivými dopravci není ideální a že ji musíme zlepšit. Cestující potřebuje vědět jediné dvě věci: co (a proč se stalo) a kdy pojede dál. Cestující je také pro všechny hráče zákazníkem, tím, pro koho děláme svoji práci. Správa železnic proto s dopravci jedná a kolegové z dispečinku i IT odboru hledají zlepšení – formou webu, aplikací a informačních cedulí na nádražích.
Je potřeba měnit způsob plánování výluk?
Dosavadní nejasná vyjádření ministra dopravy Martina Kupky jsou trochu zahalená v mlze. Obecná proklamace o lepším plánování je správná a jistě bych ji po odborné diskuzi podpořil. Ďábel je však ukryt v detailu. Neskrývá se za tím jistý alibismus a příprava na nižší rozpočty? Něco ve stylu: „máme sice málo peněz, ale plánujeme chytře, takže to nevadí“. Varuji, že to by byla cesta špatným směrem. Musíme nadále udržet tempo vyšší bezpečnosti přejezdů, kde lidé přicházejí o životy. Nesmíme ani o korunu snížit rozpočet na přípravu vysokorychlostních tratí. A ano, musíme i nadále investovat do tratí regionálních, tam, kde o ně mají kraje a obce zájem. Ilustračně si dovedu představit, že do přípravy velkých oprav na koridorech vložíme nově i hledisko zajištění objízdné trasy nebo průjezdu vlaků za pomoci vlastní nezávislé trakce. Vždy však budu bojovat proti snižování rozpočtu a vymýšlení výmluv, proč už neopravovat a proč nemodernizovat naše tratě.
Sečteno a podtrženo. V médiích se objevily některé zástupné problémy, prioritní je ale to, že Správa železnic má ohrožený rozpočet. A za ten musíme bojovat bez ohledu na politický dres.